Pocit bezpečí je jeden z důležitých pocitů, které člověk vnímá ke kvalitnímu životu. Někteří psychologové tvrdí, že je důležitější než pocit tepla nebo nasycení.
Kdy pocit bezpečí nemám? Nemám ho tehdy, pokud mám pocit, že mě ohrožují ať skutečné nebo domnělé hrozby. Tento pocit není totožný s realitou ohrožení. Člověk, který se bojí výšek, bude vyzvednut vysokozdvižnou plošinou do výšky. Takový člověk se bude cítit v ohrožení, bez ohledu na to, že okolo něj bude zábradlí, bude přivázaný, plošina bude v bezvadném technickém stavu.
K pocitu bezpečí může přispět člověk sám svým chováním. Jak, to záleží na objektivních okolnostech i subjektivních dispozicích každého člověka. Prolézat rozpadající se haly staré Poldy není z objektivního hlediska bezpečné, to, že na mně vyběhne duch starého huťaře je můj subjektivní pocit ohrožení.
Subjektivní pocity a objektivní okolnosti vnímání bezpečí nebo ohrožení se prolínají. Určitě se budu lépe cítit, půjdu-li po uklizeném, osvětleném chodníku, kudy před chvílí projela policejní hlídka než po tmě kolem skupiny opilých pobudů.
Co však má s pocitem bezpečí společného obec? Již v úvodu zákona o obcích je uvedeno. Obec má pečovat o blaho svých občanů, stejně jako další ustanovení tohoto zákona dávají obci nástroje k naplnění této povinnosti. A není to jen zákon o obcích, ale i třeba zákony na úseku požární ochrany, zákon o policii ČR nebo zákon o obecní policii. A jak je na tom naše obec? Dá se říci, že i dobře, přesto zde je několik bodů k zlepšení.
Co Buštěhrad pro bezpečnost svých občanů dělá? Přijímá, upravuje a aktualizuje legislativu jako například vyhláška o rušení nočního klidu nebo volného pohybu psů. Zapojuje se aktivně do programů integrace. Je zřízena jednotka sboru dobrovolných hasičů. Realizuje technické opatření jako je nový varovný systém, veřejné osvětlení. U těchto opatření můžeme polemizovat o rychlosti, kvalitě nebo efektivnosti vynaložených finančních prostředků, ale dá se tyto akce hodnotit z pohledu bezpečnosti spíše pozitivně.
Kde by mohlo dojít ke zlepšení? Jsou realizovány preventivní programy na naší základní škole. Tyto programy jsou velmi kvalitní, zajišťovány akreditovanou firmou. Problém je tyto programy protlačit přes zastupitelstvo, kdy dle části zastupitelů jsou to zbytečně vynaložené prostředky. Dokonce někteří zastupitelé nechápou, že program pro páté třídy každý školní rok absolvují noví žáci, že staří páťáci nám postoupili do šesté. Přesto, právě prevence, zde na škole by měla být jednou z priorit. Škola je v současnosti na sto procentech své kapacity, respektive je přes sto, ale administrativně je pouze na těch sto. Děti se nám nevejdou najednou na chodbu, malí se setkávají s velkými. Dle policejních statistik dochází mezi dětmi i k násilným činům.
Úklid chodníků v zimním období. Tato činnost se daří našim technickým službám s různě velkým úspěchem. Rozhodně by k většímu bezpečí občanů přispělo, rozmístění nádob s posypovým materiálem po obci. Kdy sami občané, by jistě rádi, aktivně ošetřovali nebezpečná zledovatělá místa.
Zřídila městskou policii. To je určitě dobře, ale …… Co ono ale znamená? V současnosti má naše městská policie pouze dva strážníky. Což jistě každý musí uznat, že to moc není, služba 24/7 je nereálná. Co by tedy mělo město udělat? Navýšit počet strážníků. V současné době alespoň na tři. Ano, ani počet tří strážníků neumožní nepřetržitou službu. Z jiných obcí vyzkoušené, že počet tří strážníků již umožňuje pokrýt přítomnost uniformy v nejkritičtější době. Další z argumentů pro třetího strážníka může být to, že po otevření školy Heureky v zámku bude potřeba usměrňovat v ranních hodinách dopravu i zde. O určitém kolapsu dopravy a dohledu na ní, v průběhu rekonstrukce ulice Kladenské, není potřeba snad ani mluvit.
Ano, každý další člověk v uniformě něco stojí, ročně okolo 800. 000,- Kč. Když ale uvážíme, že třetí strážník by umožňoval i příslužbu v dalších okolních obcích, o kterou je zájem již nyní. Tak, třetí strážník se zaplatí.
Tento argument není namířený proti hasičům, ale má ukázat na hledání finančních prostředků na třetího strážníka. Každý, kdo se podívá na rozpočet naší jednotky hasičů, tak se pohybuje v řádu milionu, respektive milionu a půl. Přitom, z údajů od Hasičského záchranného sboru ČR v katastru obce Buštěhrad, je evidováno 105 mimořádných událostí v roce 2024 s účastí jednotek požární ochrany. Naše jednotka JSDH Buštěhrad se se zúčastnila 36 událostí. Buštěhrad je obklopen několika dalšími jednotkami hasičů, ať již profesionálními nebo dobrovolnými, kteří v 2024 zasahovali celkem 69 v katastru města Buštěhrad bez účasti našich hasičů. Požární bezpečnost Buštěhradu je plně pokrytá, a to i bez účasti naší jednotky. Navíc systém finančních náhrad za zásah jednotky mimo katastr obce je i hasiči dlouhodobě kritizován. Peníze určené na tyto náhrady jsou přesouvány do dotací pro dobrovolné hasiče a jednotka dostává pouze symbolických 800,- Kč za první 4,5 hodiny zásahu, poté dostává teprve skutečné reálné náklady, tedy o možnosti si na sebe „vydělat“ výjezdy mimo katastr, není možná.
Policie přitom eviduje 586 událostí v katastru obce Buštěhrad v roce 2024 s účastí policie. Jde jak o události, na kterých policie prováděla zásah přímo na místě, nebo, což je pro občany horší, k události došlo, právě proto, že policie na místě aktuálně nebyla. Právě skupina těch druhých výrazně převyšuje a dokládá, že státní policie není schopná obec efektivně preventivně ochránit. Tato povinnost je tedy na naší městské policii, která by ji byla schopná, v počtu tří strážníků, plnit mnohem efektivněji než doposud.
V rozpočtu města na rok 2025 se s třetím strážníkem nepočítá, přestože debata o něm byla již při jeho tvoření. Buštěhradskou besedu tvoří občané města, a proto se oprávněně ptají, co město ještě zlepší pro naši bezpečnost. Dovolíme si jménem, alespoň části občanů Buštěhradu, které tento problém také trápí , ptát se zastupitelů, co dále s bezpečností ve městě plánují dělat.
Autor: Kamil Mayrhofer